Románské šperky

Petr Dresler

gombík

Stejně jako dnes i v románském období se ženy rády zkrášlovaly. Používaly k tomu celou řadu doplňků, které zvýrazňovaly jejich krásu a bohatství jejich rodiny. Je nutno říct, že pro oblast Čech a Moravy od poloviny 10. století do konce první poloviny 13. století je tvarové a tím i módní spektrum takřka neměnné a jen pomalu podléhá vnějším vlivům.

Pro poznání této stránky všedního života je třeba jít do oblasti archeologických nálezů, které nám osvětlují tehdejší módní styl co se šperků týče. O podobě oděvu jsme odkázání na prameny ikonografické. Tyto dvě oblasti však spolu úzce souvisí.

V období raného středověku byly nejvíce rozvinuty ozdoby hlavy a krku. Co si pod tím představit. Jedná se o náušnice a záušnice, korálky, kaptorgy, nákrčníky atd. Ozdoby rukou a zápěstí tvoří samostatnou skupinu.

Podívejme se blíže na ozdoby hlavy. Základním šperkem byla záušnice, prostý kroužek z bronzu, stříbra, mědi, ale i olova, zinku, zlata, a jiných dostupných materiálů (např. železo). Ač jednoduchý výrobou, nebyl příliš oblíben. Pokročilejší variantou je záušnice s očkem.

ocko

Mnohem větší oblibu měly tzv. esovité záušnice. Kovový kroužek z kulatého, čtvercového nebo spleteného drátu s jedním koncem roztepaným (úzce i široce) a druhým rovně seříznutým. Možné je i varianta dvojitého esovitého zakončení atd. viz obrázek. Byla vyráběna z výše uvedených materiálu, ale s rozšířením o povrchové úpravy. Její povrch býval pozlacován, postříbřován, ptahován stříbrným, zlatým a dokonce i cínovým tenkým plíškem (tzv. technika plátování). Na kroužek esovité záušnice bývaly také zavěšovány korálky, další kroužky i složité, filigránem a granulací zdobené závěsky, leckdy mnohonásobně převyšující hodnotu esovité záušnice. A aby toho nebylo málo bývala klička záušnice zdobena rýžkami či žlábky.

zausnice

Esovitá záušnice se nosila na čelence z kůže, plátna (různě vyšívaného) na kterém byla připevněna buď jednoduchým prostrčením otvorem, nebo obšitím nitě. Z pásky obepínající hlavu visely podél uší a to buď před nebo za nimi další stužky, na kterých mohly být podle potřeby zavěšeny další esovité záušnic a jiné ozdoby (mušle). Z Českých Budějovic pochází honosná čelenka z bronzového plechu zdobená vybíjeným motivem králů a církevních hodnostářů, na které byly na řetízcích zavěšeny esovité záušnice.

hlava

V průběhu času se velikost esovité záušnice měnila. Ve 11. a první polovině 12. století zcela převládaly esovité záušnice o průměru kroužku 10 až 25 mm. V následujícím době se průměr zvětšuje až dosahuje rozměrů někdy dosahujících až 10 cm hodnot. Průměr drátu pohybující se v rozmezí 1 až 6 mm nehrál významnější roli. Šířka roztepané kličky se pohybovala od 2 do 15 mm v závislosti na síle drátu.

zausnice

Protože svobodné dívky nosily hlavu nepokrytou, jako symbol čistoty a svobody a vdané ženy svou hlavu, respektive vlasy měly schovány pod šátkem - závoj, zavitie, zavinutie, rouška atd. čímž vlasový šperk byl málo viditelný, mají malé děti a dívky pod hranicí dospělosti kolem hlavy bohaté série záušnic a náušnic (až do 20 kusů). Dospělé a starší ženy pak mívají jednu až čtyři záušnice u hlavy pravidelně rozloženy. Esovité záušnice byly produktem vyráběným místními šperkáři. Esovitá záušnice je pro období románské výhradně slovanským šperkem.

Mimo jednoduché esovité záušnice se objevují i složitější záušnice zdobené granulací a filigránem, které byly vyráběny převážně v západní oblasti (Durynsko a Sasko) a k nám se dostaly buď obchodem nebo jako kořist. Jejich počet je proti esovitým záušnicím minimální a tím nevýznamný.

zausnice

Další významnou kategorií je ozdoba krku. Ve starší době 10. a 11. století se pod vlivem maďarského obyvatelstva objevuje, zvláště na Moravě kovový nákrčník. Je buď z jednoho kusu, nebo splétaný ze dvou a více drátů. Ovšem mnohem rozšířenější ozdobou byl náhrdelník složený z různých druhů korálků a polodrahokamů, společně s dalšími závěsky jako jsou křížky, mušle, kaptorgy aj. Korálky bývaly ze skla, skleněné pastózní hmoty, kostí apod. Vzácné kameny jsou zastoupeny ametystem, křišťálem, fluoritem a dalšími. Byly různě broušené do kulových, hranolových a jiných poměrně složitých tvarů. Surovina k výrobě těchto ozdob byla těžena ve východních oblastech (Rusko, Bělorusko a hlavně Ukrajina) a k nám se hotové výrobky dostávaly obchodem.

nahrdelnik

V době velkomoravské říše se oděv spínal párem gombíků. Ty bývaly vyráběny ze zlata, stříbra nebo bývaly upravovány tehdy známými technikami jakými jsou granulace, filigrán a niello. Honosné gombíky byly nahrazeny menšími a méně nákladnými gombíčky ze skla s železným očkem nebo celokovové.

gombik

Na prstech mužů i žen byly prsteny. Byly vyrobeny ze skla a pochopitelně z kovu. Bývaly páskové ploché spojené i nespojené bez ryté či jiné výzdoby a naopak. Jsou nacházeny i prsteny ze silné tyčinky různého průřezu. Čtvercového, půlválcovitého a dalšího průřezu. Tyto prsteny bývaly vyráběny technikou lití i vyklepávání. Doklad výborných kvalit raně středověkých řemeslníků jsou nálezy honosných stříbrných prstenů jejichž pásky jsou nejrůzněji profilovány a zdobeny jemnou granulací. Na tyto pásky jsou pak granulací připevněny drahé kameny. Takto vzniklé efektní prsteny bývaly honosným šperkem jen těch nejbohatších velmožů.

 

Použitá literatura:

Benda, K.: Mittelalterlicher Schmuck. Slawische Funde aus tschechoslowakischen.
Čilinská, Z. 1975: Frauenschmuck aus dem 7.-8. Jh. im Karpatenbecken, Slovenská Archeológia XXIII, 63-96.
Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
Krumphanzlová, Z. 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.-11. věku v Čechách, Památky Archeologické LXV, 34-110.
Niederle, L. 1953: Rukověť slovanských starožitností. Praha.
Europas Mitte um 1000 (Evropa kolem roku 1000) - katalog výstavy.

 

články

TOPlist