Potahování mandlového štítu II.

Petr Boušek

Tento článek jak už název napovídá volně navazuje na můj předchozí popis potahování štítu surovou kůží (pergamenem) a jeho podtitulem by klidně mohlo být "kudy cesta nevede". Jeho cílem je shrnout pár dalších postřehů a poznatků, které jsem během další práce s kůží a štítem získal a jak už naznačuje podtitul, pomoci vám vyvarovat se chyb, které jsem udělal já. Postupně se v malých kapitolách budeme věnovat potahování mandlového a kulatého štítu a v dalším samostatném článku barvení. V tomto díle navazuji na předchozí postupy a zkušenosti, takže pro popis materiálu a nástrojů se podívejte na předcházející článek .



Potahování mandlového štítu trochu jinak

Po mé relativně úspěšné zkušenosti s potažením svého štítu jsem byl požádán o pomoc při potahování dalšího korpusu. Ten se od mého lišil hlavně tím, že je ještě lehčí než můj štít a to hlavně díky absenci jakýchkoliv "nosných" žeber. Celý korpus drží de facto jen slepením jednotlivých prkýnek. Konstrukce se ukázala jako relativně pružná (zejména při vysychání surovky) a tudíž použitelná. Nedokážu zatím dát dohromady nějaké srovnání odolnosti obou korpusů, neboť v akci byl zatím "nasazen" jen můj štít.

 

Štít - příprava

 

První rozdíl v pracovním postupu při potahování štítu byl v tomto případě v tom, že byl štít dělán "na dvakrát". Poprvé jsem jen napnul kůži na ploše štítu a kvůli nedostatku času jsem nestihl dodělat obšití. Před doděláváním jsem se pokoušel rozmočit opakovaným zvlhčováním jen okraje štítu, kde jsem měl následně dodělávat obšití. Důvod byl jednoduchý, kůže byla na štítu už napnutá a nechtěl jsem tuto operaci opakovat. Celý tento postup se ukázal jako dosti neefektivní. Určitě se vyplatí udělat celý štít "na jeden zátah" dokud je materiál tvárný. Zvlhčování se ukázalo jako relativně málo účinné, buď bych musel štít zvlhčovat po okrajích déle, nebo by se asi vyplatilo při dostatečně velké nádrži namočit štít i se suchou kůží. Tím ale riskujete, že vám na vodu bude reagovat i dřevo, případně lepené spoje.

Také mám empiricky ověřeno, že je lepší na tyto práce méně parné počasí. Určitě to není žádný překvapivý objev, ale vyplatí se s tím počítat. Pracovat s mokrou kůží ve dnech kdy se teplota blížila maximu letošního léta se ukázalo jako nepříliš vhodná volba a kůže nám usychala skoro pod rukama. Bylo potřeba ji neustále zvlhčovat. Je určitě vhodnější i pro korpus, když kůže vysychá pomalu, než na prudkém slunci. Naopak tohoto lze úspěšně využít v momentě kdy po napnutí a vyschnutí na ploše štítu kůže zaschla do různých záhybů a zvlnění. Zkuste ji znovu rozmočit a nechat prudce seschnout (od našich indiánských kolegů mám informaci, že dosušují kůži prudce nad ohněm za podobným účelem tuším na bubny), je třeba však najít rozumnou míru rychlosti schnutí vzhledem k vůli kůže - prostě to nepřehnat. Upozorňuji, že to nemám vyzkoušeno, nicméně tato technologie je myslím popsána někde na fóru.

 

Potažený štít - rub a líc

 

Další použitelný poznatek mám rovněž z fóra, kde někdo zmiňoval jakým způsobem zabránit zdeformování štítu při zasychání kůže. Do jisté míry se mu dá předejít vhodným předepnutím a délkou máčení kůže, ale opět je to závislé na vlastnostech té dané kůže, rychlosti schnutí a dalších faktorech, které po pár rozlámaných korpusech jistě vychytáte. Ale prohnutí rovného kulatého štítu nebo naopak narovnání prohnutého mandlového štítu předejdete tím, že kůži na štítu vážete silnějšími popruhy nařezanými z té samé kůže, kterou napínáte. Kůže tak má na obou stranách štítu přibližně stejné pnutí a vysychá rovněž stejně na obou stranách. Je to odzkoušeno jako účinné, nicméně pokud to i tady s předepnutím přeženete, máte po korpusu.

Dalším rozdílem je způsob potažení. Majitel nechtěl abych štít navrtával kvůli prošívání obšití řemenem, obával se o přílišné zeslabení okrajů. To znamenalo prošít obšití samostatně na každé straně štítu - na vnitřní i vnější straně a to tzv. sedlářským stehem. Původně jsem si myslel, že to bude trochu problém, nicméně ukázalo se, že to zas tak obtížné není. Oproti dírám vrtaným skrz korpus je tento způsob pracnější, mimo jiné i proto, že se obšití po hraně neustále posouvá a dokud nemáte protažené řemeny po celé délce obšití, nejde to celé stáhnout a tím obšití na štítu "zafixovat". Nejvíce na sek namáhané hrany (zhruba celý horní oblouk) byl opět vyztužen zdvojením obšití, což celou operaci opět trochu komplikuje, protože vzájemně se posouvajících vrstev je o jednu více.

 

štít v detailu

 

Řemínky se mi osvědčilo provlékat do předem připravených děr kruhového průřezu, vyrážených naostřenou kovovou trubičkou (vnější průměr cca 5mm) v pravidelné rozteči mezi otvory. K provlékáni se jako nejrychlejší osvědčilo použít kousek slabého ale pevného drátu - očko drátu provlečete proraženou dírou na druhou stranu, prostrčíte jím řemínek, kterým obšíváte a buď rukou nebo kombinačkami protáhnete na druhou stranu (na podobném principu fungují navlékače nití do jehel).

Ve chvíli kdy jsou provlečeny řemínky po celém obvodu obšití zevnitř i zvenku, můžete začít utahovat podobným způsobem jako se vážou brusle, vždy jednu část stehu po druhé oba řemínky proti sobě. Stalo se mi několikrát, že nekvalitní nebo poškozená kůže řemínků praskla, ale není to vůbec problém, kůže se dá navázat a po zaschnutí s uzlíkem už nikdo nic neudělá (kromě opětovného rozmočení). Je jen třeba umísťovat uzlíky tak aby nevadily při dodatečném utahováni, případně utahovat na druhou stranu kde je na řemínku vůle.

 

Pohled pod obrubu

 

Po dokonalém utažení veškerých vůlí a dostatečném předepnutí řemínků lze obšití ukončit svázáním všech částí tak aby nemohlo dojít k dodatečnému povolení. Pokud tuto část provedete správně, nenechte se odradit v první části poměrně odstávajícím obšitím (v první chvíli sem sám nebyl se svým dílem spokojen), ale postupným vysycháním došlo k pevnějšímu a užšímu přilnutí obšití ke zbytku štítu. Vzhledem tomu, že kůže drží po zaschnutí tvar, je možné ji dát na vysychání mezi dvě laťky a ty stáhnout nějakou svorkou (u mandle rovné části na bocích štítu, kruhový štít stačí položit na rovnou desku a něčím zatížit).


Držení štítu - popruhy a řemeny

Při hledání způsobů, jakým byly mandlové štíty drženy a z toho vyplývající způsob uchycení jsem vycházel z různých zdrojů... ať už to byl Osprey, zobrazeni z Bayeux tapiserie a další. Výsledkem mého malého pátrání bylo, že se nejčastěji objevují dva způsoby umístění řemenů, které pro naše účely nazvěme pracovně "do čtverce" a "do kříže". Oba tyto způsoby umožňují dva způsoby držení štítu: držení kolmé na podélnou osu štítu a držení v podélné ose štítu. Není účelem článku rozebrat na co se hodilo které držení, nicméně je už jednoduchým vyzkoušením jasné, že každé se hodilo ke svému účelu - chránit majitele štítu, za rozdílných podmínek. Pustím-li se do spekulací, držení v ose štítu činí štít lépe ovladatelný, štít je jakoby blíže k tělu, ale zřejmě jej nešlo použít při útoku v sedle koně, k tomu se zase nabízí druhý způsob držení.

 

Úchop

Já se rozhodl pro umístění řemenů do čtverce a jeho konstrukce je asi nejlépe patrná z obrázků, kde je k vidění i poloha ruky při obou výše zmíněných způsobech uchopení. Celé práci předcházelo pečlivé rozměření, pomoci si můžete připínáčkem a kouskem provázku, kdy si vyzkoušíte nejvhodnější umístění a potřebnou vůli a vzájemnou polohu řemenů. Následovalo nařezání řemenů, znovu zkouška (opět si řemeny improvizovaně přichytíme připínáčkem nebo malým hřebíčkem), pak už jen vyvrtat díru a řemeny přinýtovat. Stejný postup bych pravděpodobně volil při druhém způsobu s řemeny do kříže. Je ale asi vhodné upozornit na polohu dlaně(pěsti) v obou způsobech držení. Zatímco u čtverce je vždy pod jedním řemenem ruka podstrčená a druhý (pravý nebo horní popruh) je svírán v pěsti, u křížového držení je sevřená pěst v místě křížení řemenů (+/- vůle řemenů) - s tím je třeba počítat a podle toho umístit řemeny na štít. Je také možné tuto operaci předřadit potahování a tím zcela schovat hlavičky štítu po kůži.


Potahování kruhového štítu

Jelikož o potahování štítu obecně už bylo napsáno dost a tvar štítu nemá na pracovní postup prakticky žádný vliv, zmíním se jen velmi stručně o hlavních rozdílech při potahování tohoto tvaru štítů. Potažení plochy štítu je stejné jako u "mandle", namočená kůže se napíná na štít, doporučuji utahovat řemeny z téhož materiálu, protože tento tvar je náchylnější k prohnutí (obzvláště v ose kolmé na žebra, která drží prkénka pospolu) než "mandle". Kůži, v místech kde vznikají po obvodu "faldy" přebývající kůže, nařízneme a přeložíme přes sebe, tím docílíme většího přilnutí kůže a usnadníme si tak připevnění obšití. Obšití vzhledem k způsobu užívání štítu (není zde jasné poloha "nahoře", která bývá více vystavena sekům) buď zdvojíme po celém obvodu, nebo dáme jen jednoduché. Můžeme ho zkusit i něčím vycpat (neviděl jsem, nemám odzkoušené, ale zaslechl jsem, že to je "snad" někde doloženo .. fungovat by to mohlo, chce to vyzkoušet). Podobně jako u "mandle" jde štít navrtat, ale myslím si, že to není vhodné vzhledem k menší ploše štítu a doporučil bych spíše nevrtat. Štít při použití obšití bez vrtání vypadá docela dobře a po zatížení a zaschnutí je obšití opravdu těsně přimknuté ke štítu a funkční.

 

štít s madlemštít s řemením

 

Způsob držení kruhového štítu záměrně přejdu bez komentáře, vzhledem k debatám na téma doložitelnosti puklic z našeho prostředí. Způsobů je rovněž několik a jsou patrné z obrázku, způsob výroby se ale nebude lišit od "mandle".


Závěr

Jak bylo zmíněno v úvodu, pokud jste četli můj první článek, nepřináší tento druhý díl nic příliš objevného. Jeho účelem je spíš zachytit největší chyby, kterých sem se dopustil a rád bych se jich příště vyvaroval. Proto doufám, že vám jeho přečtení pomůže ušetřit nervy, čas a materiál pokud se do výroby štítu pustíte sami.

Tím bychom měli snad kompletně pokrytou výrobu štítů a v dalším díle se budeme věnovat barvení štítu. Tedy spíše tomu, kudy cesta nevede, ale jak bylo již někde řečeno, i hledání slepých cest může být cestou kupředu.

články

TOPlist