3. Velmožská sídla náhled

Vznik a počátky raných šlechtických sídel na konci 12. a na začátku 13. století nejsou zatím zcela objasněny. Podle současného stavu výzkumu je jejich síť u nás značně nerovnoměrná - konkrétní doklady o raných sídlech scházejí například i tam, kde písemné prameny potvrzují trvalejší přítomnost rané šlechty. Často se hledají souvislosti mezi tzv. mladými hradišti a sítí vlastnických kostelů. Jak uvádí J. Klápště, "distribuce obou typů objektů se ovšem v měřítku české země překrývá spíše vzácně." (Klápště 1994, s. 141).

Archeologicky zjištěných dokladů venkovských sídel/dvorců z 12. století existuje celá řada. Na návrší nad vsí Chvojen (o. Benešov) byl v 70. letech 20. století prozkoumán opevněný areál s původně románským tribunovým kostelem sv. Filipa a Jakuba. Výzkum potvrdil vnější valové opevnění, velký obytný objekt a dále menší obytné budovy. Valy chvojenského dvorce byly sypané, hlinitokamenité konstrukce, s příkopem vyhloubeným v terénu, jejich stáří je sice nejasné, byly však zcela jistě vybudovány v neosídleném terénu a je pravděpodobné, že tomu tak bylo současně s budováním vnitřního areálu. Svah jižně od kostela byl zřejmě terasovitě upraven a na jednotlivých teráskách stály obytné objekty s kůlovou konstrukcí. Západně od kostela na temeni návrší pak byly objeveny základy obdélného objektu (orientované ve směru V-Z), který byl patrně vázán na sousední tribunový kostel. Tento objekt měl z části kamennou a částečně dřevěnou (dvěvěnohlinitou) konstrukci, zvnějšku k němu pak přiléhaly mírně zahloubené objekty s lehčí kůlovou konstrukcí. Rozměry velkého stavení byly 20 x 9-10 m. Autor výzkumu Z. Hejna vyslovil závěr, že nejdříve, zřejmě v 2. polovině 12. století, vznikla obdélná obytná stavba s přilehlými objekty s kůlovou konstrukcí a valové opevnění a příkop (existenci církevní stavby v této fázi nebylo možno potvrdit). V 1. třetině 13. století byl postaven tribunový kostel, který mohl mít částečně obytnou funkci (viz mohutnou západní část), nadále také existovala velká obytná budova západně od kostela a také větší část přilehlých lehkých přístřešků a objektů na jih od kostela. Mezi kostelem a obytnými stavbami na akropoli se předpokládá předěl v podobě příkopu. V průběhu 1. poloviny 14. století lokalita kromě kostela zanikla (buď násilně, nebo v souvislosti se založením blízkého hradu Kožlí, tribunový kostel se stal od 2. poloviny 14. století součástí panství hradu Kožlí a jihozápadně od něj vznikl zahloubený kamenný objekt z lomového kamene, pravděpodobně fara.

V nedalekém v Týnci nad Sázavou (o. Benešov) vznikla již někdy od 2. poloviny 12. století románská rotunda s pohřebištěm a v severním sousedství obytný objekt s kůlovou konstrukcí. Na tuto starší budovu kolem r. 1200 (anebo na počátku 13. století) navázal nový, velký kamenný palác se třemi prostorami v přízemí, přístupný od severu kamenným portálem, jehož vnější rozměry byly 19 x 10-11 m. Současně byla k severozápadnímu boku rotundy přistavěna mohutná hranolovitá věž, spojená v přízemí s rotundou portálem a v patře dřevěným můstkem s palácem; v patře věže byla klenutá síň, přístupná z přízemí schodištěm v síle zdi. Celý areál byl nově obehnán příkopem, vylámaným v žulovém podloží, na vnitřní straně vybavený navíc plotem, tvořeným vyplétanými stěnami nebo podélně kladenými břevny mezi mohutnými nosnými kůly; zřejmě pro nedostatek prostoru uvnitř areálu nebyl nasypán vnitřní val. Zatímco ve starší fázi plnila rotunda funkci farního kostela, u kterého se rovněž pohřbívalo, vybudováním obytné věže a paláce se však stala výhradně soukromým svatostánkem velmože, pohřebiště bylo zrušeno a celý areál byl od okolí oddělen příkopem. V 14. a 15. století zde přibyly některé nové hospodářské objekty a někdy v polovině 15. století došlo k zániku románského kamenného paláce a postupně byl na jeho místě budován týnecký hrad zhruba ve své dnešní podobě.

Rotunda s věží v Týnci nad Sázavou
Rotunda s věží v Týnci nad Sázavou.

Příklady se severozápadních Čech naznačují též určitou stratifikaci mezi těmito ranými sídly, danou zřejmě sociálním postavením majitelů. Ve Vroutku (o. Most) byl v 70. letech 20. století v blízkosti honosného románského kostela sv. Jakuba Většího proveden výzkum, který SZ směrem od svatyně ve vzdálenosti 10 metrů zachytil zbytky zahloubeného objektu s kamenným základem (jeho šíře byla 90 cm, líc byl pečlivě seskládán z pískovce, zatímco jádro tvořily amorfní kameny; kameny byly spojovány jílem). Jeden z rozměrů objektu byl cca 10 metrů, druhý rozměr se nepodařilo zachytit; protože se výzkum musel omezit jen na malou plochu, nepodařilo se zjistit ani pozůstatky hospodářského zázemí a rovněž nevíme nic o ohrazení areálu. Z písemných pramenů nicméně vyplývá, že dvorec patřil bezdětnému Hrabišici Kojatovi, který jej v roce 1227 prodal křižovníkům na pražském Zderaze. Ve své době nepochybně významné sídlo tedy zřejmě tvořila kamenná spodní část a dřevěné obytné patro, spojené lávkou s kostelem, který nepochybně v době změny majitele dvora již stál. Kostel je nejen skutečně velmi reprezentativní stavbou, ale též je uváděn jako doklad, že takovýto typ kostelů mohl poskytovat svému okolí též bezpečné útočiště: zdi u dveří mají tloušťku až 130 cm, takže zde mohly být zapřeny velmi masivní zásuvné závory, obranyschopnost podporovalo i promyšlené umístění vstupů, kdy oba vedly do částí spolu komunikačně navzájem nepropojených.

Kostel sv. Jakuba Většího ve VroutkuKostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku
Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku.

Vroutek, pozdně románský kostel
sv. Jakuba Většího a situace archeologického výzkumu v r. 1973
Vroutek, pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího a situace archeologického výzkumu v r. 1973. Jádro časného šlechtického sídla tvořila rozlehlá, částečně zahloubená stavba (objekt 1). Kulatou pečetí se zkříženými hráběmi potvrdil r. 1227 Hrabišic Kojata svůj testament, odkazující mj. Vroutek u Podbořan. Převzato z: Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka., Most.

Příkladem sídla zřejmě příslušníka klientské organizace severočeských Hrabišiců je Bedřichův Světec (o. Most). Ve 30. letech 13. století zde zřejmě současně s kostelem opět zasvěcenému sv. Jakubu Většímu vznikl obytný areál, skládající se ze dvou do kamenného podkladu zahloubených objektů. Jeden z nich měl patrně hospodářskou funkci, druhá budova byla obytná. Tvořil ji mohutný skelet s 8 obvodovými dvojicemi dřevěných sloupů o průměru cca 25 cm a jedním ve středu objektu. Zhruba 1 m zahloubené stěny tvořila dřevohlinitá konstrukce, břevna či prkna zasazená buď do drážek ve sloupech, anebo zakleslá za nimi; prostor mezi stěnami a jámou byl vyplněn písčitým zásypem. Rozměry do skály vylámané jámy byly 4,5 m x 5 m, ale vnitřní prostor měl rozměry jen 3,2 x 3,5 m, tedy méně než dvě třetiny. Vzhledem k této masivní vertikální konstrukci vyslovil autor výzkumu J. Klápště hypotézu, že budova byla vícepodlažní, horní dřevěné patro například mohlo spočívat na roštu, položeném na soustavu nosných sloupů a půdorysně mohlo výrazně přesahovat přízemní část. Sídlo ohrazoval jednoduchý plot, po němž zůstaly kůlové jamky a žlábky, částečně zřejmě palisáda, částečně plot či ohrada kombinující vertikální a horizontální články. Nedaleký kostelík sv. Jakuba Většího stál mimo ohrazení dvora, stejně jako hospodářské zázemí dvorce.

Bedřichův Světec
Bedřichův Světec, výsledky archeologického výzkumu ve vztahu k terénní situaci. Vyznačen rekonstruovaný půdorys raně středověkého kostela a objekty dvou etap feudálního sídla.

Kostel sv. Jakuba VětšíhoKostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího v Bedřichově Světci.

Bedřichův světec, půdorys paláce
Bedřichův světec, půdorys "paláce" s patrnými stopami po dřevěných pilotech po odkrytí zásypů. Převzato z Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka., Most.

Nálezy drobných artefaktů ze dvora v Bedřichově Světci nabízejí pohled do vybavení takovéhoto drobného sídla: kromě zlomků keramiky, pískovcových žernovů, přeslenů a brousků zde byly zaznamenány i fragmenty nožů, pružinových nůžek, ale též podkov, částí udidel a ostruh, bronzová přezka atd. Pozoruhodné jsou ovšem zejména dva fragmenty skleněných picích nádob s natavovanými vlákny, výmluvný doklad vyšší sociální úrovně obyvatele (obyvatelů) dvorce. Přesto ve srovnání s výstavným dvorcem ve Vroutku se jednalo o sídlo o poznání skromnější. Nálezy kostí také vypovídají o chovu hospodářských zvířat - krav, slepic a hus, a také malého plemene koní (v kohoutku vysokého cca 130 cm). Jen ojedinělé jsou nálezy kostí zajíce, jelena a koroptve.

Bedřichův Světec, kostel sv. Jakuba
Bedřichův Světec, kostel sv. Jakuba Většího s půdorysem rekonstruovaným podle archeologických výsledků a situace archeologického výzkumu v západním sousedství kostela. Starší etapa feudálního sídla: 1 - relikt ohrazení se vstupní partií; 2,3 - zahloubené objekty s vysunutými vstupy; 4 - stopy kůlové konstrukce snad nějaké jednoduché hospodářské stavby. Mladší etapa feudálního sídla: 5 - příkop; 6,7 - zahloubené objekty ve vnitřní zástavbě. 8 - zemnice ze 16.stol. Převzato z Klápště, J. 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka., Most.

Vedle těchto různých typů dvorců se také ve sledovaném období začal uplatňovat specifický typ motte - příkopem ohrazená věžovitá stavba, stojící na navýšené terase. Pozoruhodná je například mazanicí omazaná celodřevěná věž na vyvýšenině v Kundraticích (o. Most), jejíž mezní výšku odhadl autor průzkumu T. Durdík na 18 metrů! Předpokládá zde tedy čtyřpodlažní objekt s obranným polopatrem - podsebitím (Durdík, 1975).

Kundratice (okr. Chomutov). Situace tvrze s vyznačenými fázemi
Kundratice (okr. Chomutov). Situace tvrze s vyznačenými fázemi. Převzato z Durdík, T. 1975: Stavební podoba zaniklé středověké tvrze v Kundraticích na Mostecku. Archeologické rozhledy, 27, 677-681.

 

TOPlist