Potahování mandlového štítu I.

V tomto článku se pokusím o soupis informací probraných v diskuzním fóru (www.livinghistory.cz – Raný středověk/Štíty) a popis výrobního postupu při potahování korpusu mandlového štítu surovou kůží na základě mých osobních zkušeností a informací získaných v rámci této debaty. Článek se nezabývá výrobou samotného korpusu, který jsem získal už hotový, ani se nepokouší o rekonstrukci výrobního postupu prostřednictvím dobových technologií a nástrojů.

Začneme seznamem použitých věcí. Kromě takových zřejmých věcí jako je samotný korpus štítu a surová kůže dostatečných rozměrů je vhodné mít k dispozici i nějakou nádobu na máčení kůže – v mém případě jsem měl kůži napřekládanou a ztvrdlou do rozměru cca 1 x 0,5 m takže jsem pro její namočení zvolil sud odpovídající velikosti, popřípadě je možné kůži navlhčit a poté co jde už částečně tvarovat, vejde se i do rozměrů podstatně menších. Rozhodně bych byl opatrný při tvarování dosud tvrdé a suché kůže – mohla by vám v místě ostrého ohybu prasknout.

Příprava

Korpusu štítu se nebudu nijak podrobněji věnovat – jeho výroba by mohla být materiálem na další samostatný článek. Místo mandlového štítu, jehož potažením se zabývá tento popis, si podle mého lze poměrně jednoduše dosadit i štít kruhový, případně i jiný povrch než je štít.

Jako materiál, jímž jsem štít potahoval, mi posloužila surová hovězí kůže o síle 1 – 2 mm. Z diskuze vyplynul tento materiál jako nejvhodnější pro dané účely – vytvrzení a zpevnění dřevěného korpusu a zvýšení jeho odolnosti vůči ranám. Zdrojem této kůže byla v mém případě firma NOBYKO, cena 200,- Kč/kus. Dále je v diskuzi uváděna firma KUMO s.r.o. od Valašského Meziříčí za 350,- Kč. Jako další varianty jsou zmiňovány hovězí kůže získaná přímo z jatek, následně zbavená chlupu a oškrábaná, kůže z různých dalších divokých zvířat jako například divočák, jelen atd. zpracované podobným způsobem jako hovězina.

Z použitých nástrojů je vhodné zmínit řezák (klasický na koberce nebo linoleum) popřípadě jiný dostatečně ostrý předmět – v rámci Slunovratu na Wothanburgu, kdy jsem potahoval další štít, jsem použil ručně kovaná a zakalená krojidla na kůži a byl jsem překvapen jak dobře se s nimi pracuje. Připravíme si klubko provázku na vypnutí kůže. Je uváděno, že k vypnutí kůže lze použít i samotnou kůži – z máčené kůže nařežete řemeny, kterými pak „potah“ vypnete – řemeny pak vysychají rovnoměrně s „potahem“ a vypnutí je tak lepší a nemělo by hrozit rozlámání štítu vlivem smršťování. A nakonec aku vrtačku s vrtákem do dřeva. Průměr vrtáku jsem zvolil s ohledem na velikost štítu a šířku koženého řemínku, kterým jsem hodlal kůži na štítu upevnit. Vzhledem k tomu, že jsem si kožený řemínek vyřízl také ze surové hověziny cca o šířce 4 – 5 mm zvolil jsem průměr vrtáku 5mm.

Teď už máme vše potřebné pro výrobu tak se do ní můžeme pustit. Začneme namočením kůže, abychom s ní mohli vůbec pracovat. Jak již bylo zmíněno, v mém případě mi jako nádoba na máčení posloužil dostatečně veliký plastový sud. V diskuzi se část pozornosti věnuje i samotné době potřebné k máčení kůže. Jsou zmiňovány dva časové úseky a to 2 – 3 hodiny – doba potřebná k tomu aby kůže změkla a byla tvárná a 5 – 8 hodin aby se kůže dala i částečně natahovat. Já osobně jsem sáhl po spodní hranici druhého časového rozmezí – tj. 5 hodin. Kůži jsem průběžně kontroloval, takže mohu potvrdit, že po cca 2 – 3 hodinách je již dostatečně tvárná pro práci, ale chtěl jsem pracovat s opravdu pružnou kůží takže jsem vydržel 5 hodin.

Následně po vytažení kůže jsem jednoduchým přiložením kůže na dřevěný korpus odhadl minimální nutný přesah – pokud máte materiálu dostatek, je asi vhodnější dát o nějaký centimetr více a oříznout než následně zjistit, že je kůže malá – musíte počítat s tím, že nějakou šířku bude mít samotné kožené obšití + část materiálu, kterou perforujete pro protažení provázku, s nímž budete kůži napínat a kterou po obšití odříznete. Pokud máte kůži rozměřenou, raději ověříme, že všechno sedí (dvakrát měř…..) a pak řežeme. Uříznutou část kůže po okrajích perforujeme řezákem a vzniklými otvory protáhneme provázek, kterým se snažíme kůži co nejvíce a co možná nejrovnoměrněji vypnout. Pochopení usnadní ilustrační foto. Trochu problematické je vypnutí samotné „špice“ štítu, které jsem řešil fixací napnuté kůže prostým omotáním jak je rovněž patrno z fotografie. Tento problém však u kulatého štítu odpadá ;-).

Oříznutí

Vypnutí

Zatímco nám tedy bude korpus s napnutým „potahem“ pomalu (z počátku určitě není vhodné nechat kůži usychat příliš prudce) schnout, můžeme si připravit ze zbytku kůže pásy na lemování okrajů a řemeny na upevnění. Pásy kůže jimiž budeme zpevňovat okraje štítu jsem řezal cca 10cm široké – přesah 4cm na každé straně štítu + cca 1,5cm na bok a ohyby. Řemeny jsem se snažil řezat přibližně o šířce 4 – 5mm. Slabší se jednak hůř řežou a jednak bych se bál přetržení. Obojí jsem po uříznutí opět dal máčet aby kůže zůstala měkká a tvárná.

Pak jsem přistoupil k obšívání hran štítu pomocí připravených pásů a řemenů. Horní zaoblenou část mandlového štítu, která je nejvíce vystavena sekům jsem vyztužil dokonce zdvojenou obšívkou. Obšívání spočívá v usazení pásu kůže rovnoměrně přes okraj a provrtání díry skrz obšití, potah i štít, nejlépe proti dřevěnému špalíku, aby kůže na druhé straně před vrtákem neuhnula. Provrtanou dírou protáhneme dva řemínky kůže pomocí očka ze slabého vázacího drátu. Očko provlékneme předvrtanou dírou, protáhneme jím konec řemínku a silou vtáhneme řemínek za pomoci drátu na druhou stranou. Prošívání obšití provádíme tak, že se ve vyvrtané díře kříží oba řemínky (princip sedlářského stehu – schéma je k vidění v článku „Proč (ne)šít na stroji? na www.livinghistory.cz„). Celý postup od vrtání po prošívání obšití opakujeme po celém obvodu štítu. Dbáme přitom abychom zbytečně neoslabovali štít vyvrtanými otvory, takže vhodně přizpůsobíme rozteč mezi dírami velikosti štítu (v mém případě jsem volil rozteč cca 10 cm) a snažíme se děla díry co nejblíže k okraji obšívaného pásu kůže, tedy co nejdále okraji samotného štítu. Pokud ze zbývajícího materiálu nemáme dostatečně dlouhý kus k obšití celého štítu z jednoho kusu, není problém pás přesadit přes sebe a prošít. Zrovna tak řemínky je možné bez problémů navázat. Před finálním zakončením a svázáním řemínků z obou stran štítu je vhodné ještě řemínky po obvodu jednou utáhnout – vždy obě strany proti sobě (podobně jako se zavazují brusle).

Obšívání

Obšívání

Pak můžeme nechat štít ještě trochu zaschnout a před úplným vytvrdnutím kůže oříznout přesahující vnitřní okraj včetně perforované části a provázků. Dle mého názoru by kůže neměla v žádném případě zasychat prudce na slunci, ale spíš ve stínu nebo v místnosti.

Výsledek - rub

Výsledek - líc

Tak a dílo je hotovo. Bez kousku kovu a bez nutnosti použít ke zpevnění okrajů kováni. Štít je ve finále díky tomu výrazně lehčí. Závěrem bych sebekriticky podotkl, že při potahování svého dalšího štítu bych se asi pokusil kůži ještě o něco více vypnout, ale vzhledem k tomu, že se jednalo o mou první práci s podobným materiálem, bál jsem se aby schnoucí kůže korpus štítu nerozdrtila. K úplnému dokončení zbývá dodělat řemeny na uchopení a štít nějak vhodně a dobově pomalovat. Až to budu mít za sebou, rád se podělím o své zkušenosti formou dalšího článku. Děkuji všem, kteří se zapojili do diskuze na téma „štíty“ a přispěli tak k vytvoření tohoto článku.