5.1. Železo

Již od 8. a 9. století známe ze střední Evropy přímo v místech nalezišť železných rud celé osady, ve kterých se specializovaní výrobci zaměřovali na její dobývání, tavbu a přidružené práce, jakou bylo kupříkladu pálení dřevěného uhlí. Hutníky (rudníky, železníky) známe též z písemných pramenů z 12.st. V listinách figurují již jako nesvobodní, náležící obvykle panovníku nebo klášterům pro které pracovali.

Sama železná ruda se v raném středověku získávala ještě převážně povrchovým sběrem nebo kopáním v nehlubokých jamách v místech kde ložisko vystupovalo k povrchu země. Zde železná ruda větrala na snadno tavitelné hnědely, které se dále využívaly.

Až do 13. století, kdy v souvislosti se společenskými a hospodářskými posuny ve společnosti spotřeba železa radikálně stoupla, se také způsob výroby železa příliš nezměnil. Tavicí pece, ve kterých se z rudy vytavovalo železo byly prosté jámy zahloubené v terénu, až 1m hluboké o průměru někdy dosahujícím i 3m. Po vykopání byly žáruvzdorně vymazávány. Od 13.st. se více prosazují pece šachtové, jaké známe například z nálezu z Radětic.

Typ pece používaný v 10. – 11. st. – např. na Uničovsku. Foceno v Josefově u Adamova.



Za pomoci dmýchání vzduchu měchy byla v jámové peci dosahována relativně nízká teplota asi do 1200-1300°C. Proto se na základě nálezů soudí, že se snad mohla ruda před tavením také upravovat pražením a přidáním vápence, jako struskotvorné přísady. Vápenec totiž snižoval bod tání strusky a zvyšoval její tekutost. Tavením při nízké teplotě docházelo k nedostatečné redukci rudy a až polovina železa zůstávala v odpadu - ve strusce. Získané železo však bylo poměrně čisté - fosfor zůstal částečně ve strusce, mangan se redukoval jen málo a křemík téměř vůbec. Z rudy vytavené železo nebylo ovšem v tekutém stavu, jako je tomu v dnešní výrobě, ale byla to hmota v kujném, těstovitém stavu, pokrytá silnou vrstvou strusky. Té se zbavovalo následným vyhříváním a vykováváním. Výsledkem bylo svářkové železo s různým obsahem uhlíku. (J. Kořan, Dějiny techniky v Československu, str. 106).

Z rudy vytavené železo vyjmuté z pece. Foceno v Josefově u Adamova.

Surové železo bylo dodáváno nejčastěji v podobě různých tyčí, prutů či sekerovitých předmětů. V této podobě jej pak od železářů odebírali kováři a dále zpracovávali.

 

ÚvodÚvodKováři

TOPlist