Pomyslnou druhou etapou a završením výstavby Vítkova dvorce bude objekt tzv. vlastnického kostela. Existenci těchto staveb máme bezpečně doloženu, např. Kosmova kronika ve známé příhodě z roku 1061 výslovně zmiňuje kostel bílinského správce Mstiše. Řada těchto staveb si dodnes dochovala (alespoň z části) i svou románskou podobu. Naší rozměrovou předlohou je jeden z nejmenších kostelů tohoto typu – sv. Jakub Větší u Stříbrné Skalice (zaniklá osada Rovná). Hráči jej možná budou znát ze hry Kingdom Come: Deliverance. Vzorem pro naši konstrukci je ideální podoba tohoto kostela z období okolo roku 1180.
Jak je pro Vítkův dvorec typické, maximum prací chceme provést vlastní silou. Pro stavbu použijeme hlavně dobově odpovídající postupy a materiály, tedy kámen, písek, vápno a dřevo. Tempo výstavby se bude odvíjet od toho, kolik financí, materiálu a lidí bude k dispozici.
Jak na stavbu kostela přispět? Viz veřejná sbírka.
Stavba i malého kamenného kostela ve středověku zabrala mnoho let. Proto býval obvykle napřed zbudován kostelík dřevěný, pozůstatky těchto dočasných staveb se občas objevují v nejstarších vrstvách archeologických průzkumů. Teprve s odstupem času začne postupně vyrůstat kostel kamenný. Proto je i stavba našeho kostela rozdělena do dvou fází.
Dřevěný kostel (I. fáze)
Jako první vyroste prostý, ze smrkového dřeva roubený kostelík. Jeho loď bude osvětlena vysoko položenými okénky a střecha pokryta modřínovými šindely. V interiéru bude umístěna pouze z kamene vyzděná oltářní menza.

Plánované rozměry: Délka: 7 metrů. Šířka: 4 metry. Výška: 6,5 metru po hřeben střechy lodi.
Dřevěný kostelík doplní stávající skladbu dvorce, zapojí se do běžného provozu archeoskanzenu a zároveň nám poskytne aspoň nějaký čas na dokončení všech příprav včetně shromáždění finančních prostředků. V každém případě bude tato stavba pouze dočasná.
Kamenný kostel (II. fáze)
Jednoprostorový kostel s obdélnou hlavní lodí, zastřešenou sedlovou střechou. K hlavní lodi přiléhá ze západu čtvercová věž zastřešená stanovou střechou a z východu půlkruhová klenutá apsida. Strop lodi bude plochý. Interiér bude velmi prostý, kromě oltářní menzy bude vybaven také tribunou, přístupnou vlastním vchodem po schodišti zvenčí. Věž bude přístupná vchodem z tribuny a opatřena dřevěnými mezipatry.
| Délka | 14 metrů |
| Šířka | 7,8 metrů |
| Výška po hřeben lodi | 12 metrů |
| Výška v koruně zdi lodi | 8,4 metrů |
| Hloubka založení | 1,2-1,8 metru (podle podloží) |
| Síla zdi v základu | 1,6 metru |
| Síla zdi lodi | 1,2 metru |
| Zastavěná plocha | 94 m2 |
| Objem zdiva | asi 590 m3 |
| Váha zdiva | asi 1300 tun |
| Odhadovaná délka stavby | 15 let |
Nadzemní zdivo plánujeme řádkové, oboustranně lícované z opracovaných kamenných kvádrů zděných na maltu tzv. vápennou. Interiér omítneme vápennou omítkou. Podlahy budou z kamenné nebo keramické dlažby, položené na podsyp. Střechy pokryté šindelem, tak jako na paláci.
Etapizace stavby

Hrubý plán výstavby, tedy celky následující po sobě:
- Dřevěný kostelík
- Vybavení staveniště (přístřešky, vápenice)
- Základy kamenného kostela
- Soklové zdivo
- Svislé zdivo do výše tribuny
- Zaklenutí tribuny
- Svislé zdivo do výše apsidy
- Zaklenutí apsidy
- Zdivo lodi a věže po korunní římsu
- Štítové zdi lodi
- Krov apsidy + krytina
- Krov lodi + krytina
- Dokončení zdiva věže
- Krov a krytina věže
- Vnější schodiště
- Dozdívky v interiéru (schody presbytáře, menza)
- Podlahy
- Vnitřní omítky
- Vybavení kostela (vnitřní schodiště, zvon…)
Stavební sezóna bude vždy mezi svátky sv. Jiří a sv. Václava. Mimo sezónu budeme shromažďovat materiál, připravovat kamenické prvky a pomocné konstrukce. Pro středověké stavby je typický postup po vrstvách zdiva vysokých zhruba 1,2 metru, tak aby zedníci a kameníci na svou práci dosáhli. Budeme muset postavit lešení a to postupně navyšovat. Dopravu materiálu budeme řešit dřevěnými zdvihadly.
Zdivo
I když jsou zdi románských kostelů stavěné typicky z řádkového kvádříkového zdiva, v bližším pohledu mohou být velmi nepravidelné. Jednotlivé řádky sice dodržují stejnoměrnou výšku odvozenou od nárožního kamene, ovšem skládají se nestejných šířek i výšek, obsahují doplňované a dorovnávané úseky. Všechna nároží, ostění, klenby a jiné kamenické prvky jsou provedeny o poznání pečlivěji a patrně i z lepšího kamene. Budeme muset pečlivě zvážit, jak vysoké řádky stavět.

Klenby
Čeká nás pět jednoduchých oken, tři sdružená okna (každé se dvěma zaklenutími), čtyři prostupy zdí včetně odlehčovacích oblouků, dvě pole křížové klenby pod tribunou a valené zaklenutí vítězného oblouku o světlosti přes čtyři metry. Klenbou bude i celá koncha apsidy. Stavba každé klenby bude náročná na přesnost a přípravu. Samostatnou kapitolou je stavba skruží a ramenátů: dřevěných lešení, na které se daná klenba vyzdívá.
Kamenické prvky
Kostel potřebuje i práci kamenických mistrů: ostění dveřních otvorů a oken, archivolta a tympanon hlavního vstupu, sloup tribuny, sloupky a hlavice pro sdružená okna, různé konzole, patky atd. To stavbu velmi prodraží. Materiál na každý tento prvek je dostatečně kvalitní kus kamene o váze až několika stovek kilogramů. Stejně jako klenby, je nutné i tyto prvky mít rozmyšlené, rozměřené a zakreslené hodně dopředu.
Staňte se i vy donátorem stavby! Sbírka na kostel.
Plán prací
Příprava prvků dřevěného kostela
Geodetické práce – výškopis a polohopis
Pokračování tvorby prováděcí dokumentace (technologie)
Stavba I. fáze (dřevěného kostela)
Pokračování tvorby prováděcí dokumentace
Často kladené otázky
Ano, rozhodneme o něm po dokončení.
Spíše ne. Nese to s sebou závazky a omezení. V okolí je celá řada kostelů, které potřebují péči církve více.
Takovou úpravu nemáme v plánu.
Rádi bysme. Zkuste se ale optat okolo roku 2040.
Zdvihání břemen dá řešit i daleko jednoduššími mechanizmy typu vrátek nebo vysunutý trám s kladkou. Možná jej postavíme pro stavbu věže.
Určitě ano, zvlášť pokud je pro Vás technicky možné dopravit ho na dvorec. Ideální jsou větší štuky pískovce nebo pískovcové sloupky coby vazáky. Méně kvalitní kámen použijeme do zásypů, přizdívky a podobné.

